O mněEva Štichová

Jmenuji se Bc.Eva Kalivodová Štichová, narodila jsem se roku 1970 ve Starém Bohumíně, okres Karviná, kde jsem žila do svých 15 let. Jako dítě jsem milovala babiččino vyprávění pohádek, ale i vyprávění příběhů lidí ze života, přičemž některé z těch lidí jsem znala osobně.

Babička mě fascinovala svým hlasem, jeho barvou, formou podání, intonací a svým nezaměnitelným přístupem k přednesu. Někdo by mohl namítnout, že je to úplně normální, obyčejné vyprávění babičky, která vypravuje pohádku svému vnoučeti před spaním. Bylo v tom něco víc. Byl tam cit, láska, porozumění a v neposlední řadě zapracovala určitě              i fantazie.

Moc ráda na toto období svého dětství vzpomínám. Bylo to vlastně moje první setkání s mluveným slovem, kde jsem si začala uvědomovat, jak je důležité umět mluvit, ovládat hlas a učila jsem se tak od babičky všem technikám, jak hlas používat.

Démostenés pravil: "Básníkem se člověk rodí, řečníkem se člověk stává". Napodobováním druhého se člověk učí, není na tom nic špatného. Učí se všem praktikám v mluveném slově až do chvíle než je umí sám používat a tím vytváří svůj obraz osobnosti, vytváří nového komunikátora.

V roce 1985 jsem odešla studovat do Prahy, kde jsem již zůstala. Komunikaci se věnuji po celou dobu. Největším přínosem však pro mne bylo  studium na konzervatoři Jaroslava Ježka, kde jsem studovala obor dramatický. Mými profesory byli například Jana Hyklová, Lenka Vychodilová a Jaroslav Dušek. Všichni profesoři ve mne vzbudili jakousi touhu po divadle a mluveném slovu v tom nejkrásnějším slova smyslu. Již během studií jsem se stala členkou mimického souboru divadla na Vinohradech. Připadala jsem si jako "malá muška" v obrovském skleníku, která  tam je nepotřebná a když se vytratí nebo odejde, nikdo si toho nevšimne. Opak byl, ale pravdou. Jaké milé překvapení pro mne bylo, když pan režisér Jaroslav Dudek, který režíroval mou první hru Komik od O. Osbourna , měl na všechny stejný metr. Nikoho profesně neponižoval, ale ani nevyvyšoval. Jen nám občas řekl potichoučku do ouška: "Dívejte se dobře, jak to dělají staří pardálové a nechte se vést a budete skvělí", abychom ztratili zábrany a pustili se do práce, i když sám nejspíš dobře cítil, že je to pro nás před tak slavnými lidmi moc náročné. Pamatuji si, že jsem se strašně moc bála cokoliv říct, natož udělat gesto. Nakonec jsem si přece jen dodala odvahu a šla na věc tak, jak nám radil pan režisér a ono to kupodivu šlo. Herci byli skvělí a my "ptáčata" jsme tak měli lehčí start do obrovského světa plného slavných a  uznávaných osob. Od té doby beru i já pořekadlo "Maminka a pan režisér mají vždycky pravdu", za absolutně odpovídající. Je úžasný pocit stát na jevišti vedle slavných uznávaných herců jako jsou například Jaromír Hanzlík, Jiřina Jirásková, Petr Kostka, Jiřina Bohdalová a můj velký vzor, Viktor Preiss. Všichni jmenovaní jsou dobrými lidmi, skvělými kolegy a výbornými profesionály.

Tady se nabízí otázka "Je každý hercem i ve všedním životě?" Odpověď však musíme hledat nejdříve u sebe, protože každý z nás je jiný a to je dobře. Představte si, že by po světě chodily milióny lidí a všichni by byli stejní. To by byla nuda! Buďme rádi, že jsme každý originál a můžeme se tak jeden od druhého lecčemu přiučit.

Mluvenému slovu se věnuji i nadále, a to při moderování různých kulturních akcí, načítáním pohádek pro nevidomé atd.

 

Vlastním živnostenský list ev. č. 310006-514113853, IČO 71525912, vydaný Městskou části Prahy 6, dne 1. srpna 2005.

Pokud jsem Vás aspoň trošku zaujala svým úvodním vyprávěním, nahlédněte prosím do
tajů komunikačního programu a vyberte si. Srdečně Vás zvu.

 

 

KURZY KOMUNIKACE - Bc. Eva Kalivodová Štichová, tel.: 721 996 850, e-mail: eva.stichova@seznam.cz
webdesign Abri Design